« -1 den Dnes je 19.8., svátek má  Sv. Jan Eudes   +1 den »    
  Nejčtenější
Čeští a moravští svatí patroni
Poutní místa
Pomocníci v nouzi
Svaté děti
Růženec
Korunka
První soboty
Úryvky
Seznam papežů
MP3, Videoklipy
Srdce Ježíšovo
Poutníci - fotky
Mravenci
TV Medjugorje, LurdyFatima online
SVATÍ NA KARLOVĚ MOSTĚ
Novéna k svatému Charbelovi
Otevřít Bibli >>

Všechny prosby o modlitbu...                    

   Přidat prosbu   

Gabriela : Pomoc prosím o modlitby za pokoj v mojej duši , pokoj v mojej rodine a aby syn úspešne zložil skúšku. Pane Bože vypočuj moju úpenlivú prosbu.
Za to se modlím
marcela : pane bože ja vím že ty nas chraniš když sme oslabeny a nedokažem byt silny,že nam dodavaš silu, ty viš sám že nejsme dokonaly jako ty, že sme zoufali a neumime se rozhodovat,tak te prosim, abys mi dal silu a vnuknuti co je spravny jak se rozhodnout aby to dopadlo dobře, moc ti děkuji
Za to se modlím
BohuznamA : Za tazko choreho ocka. Aby nam neoslepol, aby mu Pan ochranil srdiecko, aby ho celostne uzdravil. Prosiiim...
Za to se modlím
Silvie : Ještě jednou prosím o modlitby za našeho 3 letého syna Jáchyma ať Bůh zpřetrhá vše zlé co na něj bylo poslané. Z celého srdce vám děkuji..Bůh vám žehnej
Za to se modlím
Tina : Chvála Kristu, moc prosím o uzdravení mé maminky, dcerky a zdraví syna, bratra,manžela a celé rodiny a dary víry, dary Ducha Svatého.Moc děkuji.
Za to se modlím
Realtoltek : Celý svět je zkažený, modlím se za to aby co nejvíce lidí přijalo Svatého Ducha a přišel náš spasitel a změnil tento svět tak aby každá bytost poznala pravdu, byla svobodná a štastná.
Za to se modlím
Ivana : Za tazko choreho suseda Milana. Dakujem.
Za to se modlím
Magdaléna : Prosím o modlitbu za ťažko chorého Alberta, za jeho najbližšiu rodinu, ktorá s ním trpí a nesie tento ťažký kríž, ak je to vôľa Nebeského Otca prosím o zázrak uzdravenia a ak nie, tak aspoň o božiu pomoc a silu niesť tento ťažký kríž. Zo srdca ďakujem všetkým za modlitby.
Za to se modlím
Helena : Slava Isusu Christu, Chcela by som Vás z úprimného srdca poprosiť o modlitbu za môjho brata Jana, ktorý už je viac ako polroka v bdelej kóme. Verím, že každá jedna modlitba nám aj jemu dodá silu a chuť bojovať. Pane Ježišu Kriste Synu Boží zmiluj sa nad nami hriešnymi, ochráň nás pred každým zlom, dôverujeme Ti. Panna Mária ochraňuj a oroduj za nás, veríme, že Tvoje nepoškvrnené srdce nakoniec zvíťazí. Pán Boh zaplať za každú jednu modlitbu.
Za to se modlím
Prosba : Pane, prosím ťa, uzdrav ich zranené srdcia. Odpusť mi prosím môj hriech. Som biedny, hriešny, neustál som to. Dal som sa vyprovokovať. Odovzdávam Ti túto situáciu Pane, vyrieš ju prosím ťa a pomôž im. Odčiň prosím môj hriech a moju vinu. Žehnaj ich a pomôž im prosím.
Za to se modlím
Zuzana : Prosím o modlitby za moju rodinu, manžela, jeho prácu a naše manželstvo. Tiež za jedného človeka, ktorý tápa, nech sa nasmeruje správnou cestou. Nech ho Božia Matka chráni od všetkého zla, veštíc, kariet a mágie. Nech sa mu usporiada súkromný život a nájde v ňom pokoj.PBZ
Za to se modlím
Slávka : Prosím o uzdravenie môjho zraneného srdiečka aj za človeka, ktorý mi tú bolesť spôsobil. Pane ak je to v súlade s Tvojou vôľou zošli mi skutočnú lásku a dobrého muža. PBZ
Za to se modlím
Iva : Zo srdca prosim. Za sestru. Je tazko chora. Pane, zmiluj sa. Prosiiim...
Za to se modlím
Jána : Pane, prosím vyslyš moji modlitbu na jistý úmysl Děkuji
Za to se modlím
Mária : Prosím o modlitby za obrátenie Alexandry a celej jej rodiny. Pán Boh zaplať.
Za to se modlím
Ludmila : Děkuji a stále prosím o modlitby za Boží ochranu před Zlem pro milovaného manžela, za dar víry, pokoje a obrácení pro rodinu a za zdar pro kmotřenku a její rodinku. Děkuji.
Za to se modlím
Mária : Prosím o modlitby za Matúška ktorý ma vážne zdravotne problémy má len 24 rokov .Srdečne Pán Boh aplať
Za to se modlím
Zuzana : Pane, prosim Ta, vyslys moju modlitbu.
Za to se modlím
Maria : Prosím o modlitby za zosnulu mamicku Mariu 1.výročie umrtia a o modlitby za otca aby ho pan vymamil od pitia aby uz nepil pane pomoz pan boh zaplat za uprimne modlitby
Za to se modlím
Mária : Prosím o modlitby za Lukáša. ďakujem
Za to se modlím
Marta : Prosím o modlitby za celú moju rodinu, za zdravie, vieru a pokoj. PBZ
Za to se modlím
L : Prosím Pane, ujmy sa nás, odovzdávam Ti celý zajtrajšok i celý ž JiM, JiMR, znič všetkých našich nepriateľov. Daj nám dary svojho ducha, ved a riad ho i mňa. Ujmy sa J, JO, PK, S, J, M a NR. Zvolávam celé nebo, pomôžte prosím. Za božiu pomoc, ochranu, pokoj, lásku, úctu a dôveru. Pane, osláv sa. Nech sa vo všetkom deje Tvoja vôľa. Nech Vás Pán žehná drahé sestričky. Z celého srdca dakujem. PBZ
Za to se modlím
Vdacna : Pane, dovol mi podakovat sa za vsetky modlitby, ktore vykonali ludia tejto komunity. Vdaka z celeho srdca za Teba, za mamku Boziu a za vsetkych obetavych, ktori svojimi modlitbami pomahaju niest bremena ostatnych. Z celeho srdca dakujem.
Za to se modlím
Ivka : Prosim za moju mamu. Je slaba, straca vieru, trapia ju mnohe choroby. Dakujem.
Za to se modlím
bohuznama.B. : Prosím o modlitby za mňa a môjho partnera D., za vyriešenie problémov a uzdravenie vzťahu. Zo srdca ďakujem.
Za to se modlím
Bohuznama : Prosim o modlitby za moje dusevne a telesne uzdravenie. Trpim strachom, depresiami, chorobou srdca. Ach, Pane, zmiluj sa nado mnou...
Za to se modlím
Monika : Vrúcne prosím o modlitby za moju mladú 22 ročnú kamarátku,ktorej pred 2 mesiacmi diagnostikovali onkologické ochorenie v poslednom štádiu,lekár jej dával týždeň života a ona tu stále je. Úžasná,mladá ,skromna,a inteligentná mladá zena,plná energie. Veľmi vás prosím o modlitby,povzdychy,,,,Bohu je všetko možné,,,lekár lieči,ale Boh uzdravuje,,,,Pane,osláv sa,,,ty sám si povedal,proste a dostanete,preto Pane,prosím,urob zázrak,,,,
Za to se modlím
Anna : Prosím o modlitbu za môjho synovca Petra, za jeho uzdravenie a vyriešenie jeho vážnych problémov. Ďakujem.
Za to se modlím
bohuznáma : Prosím o modlitby za sesternicu Hanku a jej manžela,ktorí sú v ťažkom zdrav.stave,aby ich Pán uzdravil ,tiež uzdravenie vzťahov v našej rodine.Vrúcna vďaka.
Za to se modlím
DK : Volám na Teba Pán môj, pomôž mi, daj mi múdrosť, aby som konala čo sa tebe páči. Ved ma po ceste, po ktorej mám ísť. Pomôž mi, neviem ...., pomôž mi Ti dôverovať. Žehnaj a chráň J, M i našich milovaných B a S, R pred zlým. Všetko je v Tvojich rukách.
Za to se modlím
Další

  Vyhledávání





Site de Glance-L-nails by Lucie Kubisova, styliste ongulaire diplômée chez Magnetic Nail Academy, prestigieuse marque de Hollande. Déja plus de 4 ans d'expérience comme styliste ongulaire.


Statistiky

  Jak jsem potkal Jezulátko
Zveřejněno : 2005-11-06 12:14:52
Přečtení : 6985

Možná to zní trochu nevěrohodně, možná to zní tak, jako že se vytahuju, ale já jsem Jezulátko skutečně potkal. Mám na mysli Pražské Jezulátko z kostela Panny Marie Vítězné na Malé Straně v Karmelitské ulici, které zřejmě všichni znáte, řada z Vás se mu jistě byla osobně poklonit a Vy ostatní jste o něm přinejmenším alespoň slyšeli. Já sám jsem až donedávna pojmenování Jezulátko měl spojené pouze s vánocemi a s přívlastkem Pražské jsem mu dával jen jakousi podobu obrázku či sošky, jež je atrakcí pro zahraniční turisty a o spojení s výrazem milostné, jsem neměl ponětí.

Moje první setkání s ním proběhlo na velmi značnou vzdálenost a jen prostřednictvím článku v březnovém čísle Zahraničního reportu. V článku Milostné Pražské Jezulátko, daruj nám mnoho svatých rodin! se autorka přiznává k obdobným znalostem a úctě k Pražskému Jezulátku jaké uvádím výše o sobě, ona ovšem se zprávou o tom, jak vysoce si Pražského Jezulátka váží věřící v Rakousku, protože o pobytu v rakouské katolické rodině její článek především pojednává. Já sám jsem takovou informací byl překvapený. Pak mě něco překvapilo ještě více!

Lze říci, že vzdálenost, kterou Pražské Jezulátko překonalo při našem druhém setkání byla proti první ještě mnohonásobně větší. Nevím dnes jaký to byl televizní pořad, ale byl o Středoafrické republice, celkem nic zajímavého, ale jedna informace na mě působila jako blesk z čistého nebe: děti navštěvují školu zřízenou misií Pražského Jezulátka !!!!!!!!!!!!!!!!

„Cože v Africe, misie Pražského Jezulátka? Ostuda! Samozřejmě moje! V africké škole se děti modlí k Pražskému Jezulátku a já, katolík z Čech, o něm nic nevím! S tím musím skončit!“

Ale ještě mi to nějaký čas trvalo, nejezdím do Prahy často a když ano, obvykle jí jen projíždím někam zcela jinam. Ale tentokrát se na mě štěstí usmálo, jinými slovy, cesty Páně jsou nevyzpytatelné a já měl před sebou cestu do Prahy i s několikahodinovým volnem na místě. Rozhodnutí, jak s tím časem naložím, bylo naprosto jednoduché: „Podíváš se na Pražské Jezulátko!

Ne! Podíváš se = špatně, to dělají tůristi. Půjdeš se pomodlit, poklonit se, poprosit a poděkovat a taky zjistíš proč je tak významné, že ho znají i v Africe.

Mým dnem cestovním se stal čtvrtek 16. června, rozhodla o tom pozvánka k přijímacím zkoušce na VŠ mé dcery. Ta se projevila nejen na datu, ale i na čase cesty a tak jsme z Nejdku vyjížděli již ve 3.30 ráno s cílem dorazit do 7.30 k budově VŠ a já do 8.30 ke vchodu kostela, což je čas jeho otevření třicet minut před začátkem mše svaté.

Když jsem se ocitl v Praze a moje dcera seděla v lavici posluchárny, mohl jsem si určit způsob, jak se ze Žižkova dopravit na Malou Stranu. Zvolil jsem krátkou cestu tramvají a dlouhou pěšky. Pěšky především proto, abych pouť k Pražskému Jezulátku vykonal i s vynaložením fyzických sil a skutečně k němu putoval. Avšak přiznávám se, že jsem si zvolil cestu velice příjemnou. Od Prašné brány, Celetnou ulicí na Staroměstské náměstí, odtud na Karlův most a přes něj na Kampu, ze které jsem se dostal již přímo před kostel. Slunečné červnové jitro na těch nejvíce turisticky atraktivních místech, ovšem v čase, kdy turisté teprve vstávají z hotelových postelí a hledají cestu na snídani do hotelové jídelny.

U kostela Panny Marie Vítězné jsem se ocitl již v 8 hodin, čekání jsem si krátil modlitbou a zpěvem, doprava v ulici je dost hlasitá, aby mě nikdo zpívat neslyšel, a nakonec i pozorováním okolí, především tramvají, které mají zastávku přímo pod schody do kostela. V 8.30 jsem mohl vstoupit. Byl jsem zvědavý, jak dlouho zůstanu v kostele před milostnou soškou klečet sám, a byl jsem zvědavý, jaké bude osobní setkání s Dítětem Ježíšem. Přesto jsem se od otázek v duchovní rovině vrátil k rovině materielním ihned po průchodu portálem. Veliká cedule upozorňuje návštěvníky na to, že je třeba si i v hlubokém rozjímání před oltářem Pražského Jezulátka dávat pozor na osobní věci.

Jezulátko bylo oblečeno v červeném, klečel jsem a bylo mi dobře, byl jsem rád, že jsem tu cestu vykonal. Neměl jsem žádná mimořádná přání, proto jsem vyjádřil své poděkování za to, že můj život je takový jaký je, protože je skvělý, požádal jsem o ochranu pro ty, které miluji a nakonec jsem se odvážil poprosit o šťastný návrat domů.

V mých plánech pražského pobytu byla účast na mši svaté zahrnuta ještě dříve než jsem se dověděl, kde vlastně kostel s Pražským Jezulátkem v Praze hledat. Společně s touto myšlenkou jsem si pohrával i s možností jít se zeptat, zda budu moci při bohoslužbě sloužit v asistenci. Když jsem do kostela Panny Marie Vítězné přišel, byl jsem rozhodnutý, že se zeptat půjdu. K tomu je vždy třeba si vytipovat správnou osobu, správnou osobou může být kdokoli, avšak paní luxující v presbytáři není vhodné vyrušovat. Zvolil jsem důchodce, který dveřmi s nápisem zákristie prošel několikrát a navíc tam nikdo jiný nebyl. Jeho odpověď byla kladná a bylo mi kázáno čekat. Odpověď ctihodné sestry karmelitánky, která s dvěmi dalšími přišla a začala připravovat mši svatou, byla jiná, „ten pán do toho nemá co mluvit“, nikoli však odmítavá, proto mám čekat dál. Při bohoslužbách se střídají tři kněží a protože nevěděla, který přijde, neznala ani zda budu moci ministrovat. Přesto jsem byl požádán, abych bez ohledu na výsledek přečetl přímluvy a po chvíli jsem dostal i oděv k liturgii, tentokrát se slovy: „ať to dopadne jakkoli, my budeme připraveni.“

Kněz, rovněž řeholník karmelitán, přišel asi 6 minut před devátou a hned byl ctihodnou sestrou dotazován na to, zda si přeje či nepřeje ministranta: „tady toho pána“. Když se na mě podíval, tvář se mu rozjasnila a on odpověděl větou, kterou si budu pravděpodobně pamatovat celý zbytek života:

„Kněz je s ministrantem vždycky silnější.“

a bylo rozhodnuto.

Při dalších přípravách na mši svatou jsme se seznamovali, mě především došlo, že mluvím s člověkem, jehož mateřštinou není čeština, případně slovenština. Mluvil pomalu, zřetelně se zvláštním důrazem, ale naprosto srozumitelně a navíc nevěděl, kde jsou Karlovy Vary, i když připustil, že jejich jméno zná. Ještě před mší samotnou mi v krátkém čase vysvětlil, že je misionář z Misie Pražského Jezulátka ve Středoafrické republice a přibližně za tři týdny tam už počtvrté opět pojede a mne zval, abych jel s ním.

Na cestu do středu Afriky mě asi už nikdy nikdo nepozve, a kdyby snad ano, nemyslím, že bych změnil názor a souhlasil. A to ani v případě, že by mě zval znovu někdo tak významný jako Otec Anastasio Roggero, Prokura karmelitánských misií (to je ten, kdo misijnímu dílu zajišťuje peníze, alespoň tak mi to bylo řečeno). Je mi to líto, ale na tuhle cestu se rozhodně necítím.

Jistý stupeň odvahy si žádá jak cesta do Afriky, tak vylézt ze dveří před oči mnohých lidí shromážděných v kostele, zvyklých na své kněze a své ministranty. V případě mé návštěvy se domácí ministranti neúčastnili a tak jsem z těch dveří musel vyjít jako první právě já. V chrámu Pražského Jezulátka se do presbytáře chodí ze zákristie přes kostel, čili všichni si mohli hosta dobře prohlédnout. Na druhou stranu mi bylo jasné, že ne každý, kdo do kostela ten čtvrtek dopoledne přišel je z Malé Strany nebo alespoň z Prahy a je znalý místních poměrů. Konečně i já jsem putoval za milostným Jezulátkem a právě tak to bylo stejné u řady dalších věřících, z nichž někteří nemohli zapřít asijskou porodnici. Ale domácí mě pozorovali, to vím, protože po mši svaté mě pochválil nejen pan farář, ale i ten pán, co do toho nemá mluvit: „je vidět, že to umíte“ zněla jeho slova a to nepíši jako chválu svou, ale jako vysvědčení pro patera Pražana, který svou asistenci k takové dokonalosti vede. Já se chválit nemohu, jen se přiznám, že jsem si užíval nejen pohodu, ale i horké chvilky.

Po mši svaté jsem spolu se zmíněnou slovní pochvalou dostal i řadu informací o misijní činnosti i z kostela Pražského Jezulátka. Pak už jsme se jen rozloučili a já mohl jít. Ale ještě jsem šel poděkovat Jezulátku, bylo opravdu za co, takových setkání, jako bylo toto a která mám moc rád, není nikdy dost. Potkal jsem Jezulátko a lidi, kteří ho denně uctívají a doufám, že jsem nebyl u Panny Marie Vítězné na Malé Straně naposledy.
Benedikt Jelínek