« -1 den Dnes je 19.8., svátek má  Sv. Jan Eudes   +1 den »    
  Nejčtenější
Čeští a moravští svatí patroni
Poutní místa
Pomocníci v nouzi
Svaté děti
Růženec
Korunka
První soboty
Úryvky
Seznam papežů
MP3, Videoklipy
Srdce Ježíšovo
Poutníci - fotky
Mravenci
TV Medjugorje, LurdyFatima online
SVATÍ NA KARLOVĚ MOSTĚ
Novéna k svatému Charbelovi
Otevřít Bibli >>

Všechny prosby o modlitbu...                    

   Přidat prosbu   

Gabriela : Pomoc prosím o modlitby za pokoj v mojej duši , pokoj v mojej rodine a aby syn úspešne zložil skúšku. Pane Bože vypočuj moju úpenlivú prosbu.
Za to se modlím
marcela : pane bože ja vím že ty nas chraniš když sme oslabeny a nedokažem byt silny,že nam dodavaš silu, ty viš sám že nejsme dokonaly jako ty, že sme zoufali a neumime se rozhodovat,tak te prosim, abys mi dal silu a vnuknuti co je spravny jak se rozhodnout aby to dopadlo dobře, moc ti děkuji
Za to se modlím
BohuznamA : Za tazko choreho ocka. Aby nam neoslepol, aby mu Pan ochranil srdiecko, aby ho celostne uzdravil. Prosiiim...
Za to se modlím
Silvie : Ještě jednou prosím o modlitby za našeho 3 letého syna Jáchyma ať Bůh zpřetrhá vše zlé co na něj bylo poslané. Z celého srdce vám děkuji..Bůh vám žehnej
Za to se modlím
Tina : Chvála Kristu, moc prosím o uzdravení mé maminky, dcerky a zdraví syna, bratra,manžela a celé rodiny a dary víry, dary Ducha Svatého.Moc děkuji.
Za to se modlím
Realtoltek : Celý svět je zkažený, modlím se za to aby co nejvíce lidí přijalo Svatého Ducha a přišel náš spasitel a změnil tento svět tak aby každá bytost poznala pravdu, byla svobodná a štastná.
Za to se modlím
Ivana : Za tazko choreho suseda Milana. Dakujem.
Za to se modlím
Magdaléna : Prosím o modlitbu za ťažko chorého Alberta, za jeho najbližšiu rodinu, ktorá s ním trpí a nesie tento ťažký kríž, ak je to vôľa Nebeského Otca prosím o zázrak uzdravenia a ak nie, tak aspoň o božiu pomoc a silu niesť tento ťažký kríž. Zo srdca ďakujem všetkým za modlitby.
Za to se modlím
Helena : Slava Isusu Christu, Chcela by som Vás z úprimného srdca poprosiť o modlitbu za môjho brata Jana, ktorý už je viac ako polroka v bdelej kóme. Verím, že každá jedna modlitba nám aj jemu dodá silu a chuť bojovať. Pane Ježišu Kriste Synu Boží zmiluj sa nad nami hriešnymi, ochráň nás pred každým zlom, dôverujeme Ti. Panna Mária ochraňuj a oroduj za nás, veríme, že Tvoje nepoškvrnené srdce nakoniec zvíťazí. Pán Boh zaplať za každú jednu modlitbu.
Za to se modlím
Prosba : Pane, prosím ťa, uzdrav ich zranené srdcia. Odpusť mi prosím môj hriech. Som biedny, hriešny, neustál som to. Dal som sa vyprovokovať. Odovzdávam Ti túto situáciu Pane, vyrieš ju prosím ťa a pomôž im. Odčiň prosím môj hriech a moju vinu. Žehnaj ich a pomôž im prosím.
Za to se modlím
Zuzana : Prosím o modlitby za moju rodinu, manžela, jeho prácu a naše manželstvo. Tiež za jedného človeka, ktorý tápa, nech sa nasmeruje správnou cestou. Nech ho Božia Matka chráni od všetkého zla, veštíc, kariet a mágie. Nech sa mu usporiada súkromný život a nájde v ňom pokoj.PBZ
Za to se modlím
Slávka : Prosím o uzdravenie môjho zraneného srdiečka aj za človeka, ktorý mi tú bolesť spôsobil. Pane ak je to v súlade s Tvojou vôľou zošli mi skutočnú lásku a dobrého muža. PBZ
Za to se modlím
Iva : Zo srdca prosim. Za sestru. Je tazko chora. Pane, zmiluj sa. Prosiiim...
Za to se modlím
Jána : Pane, prosím vyslyš moji modlitbu na jistý úmysl Děkuji
Za to se modlím
Mária : Prosím o modlitby za obrátenie Alexandry a celej jej rodiny. Pán Boh zaplať.
Za to se modlím
Ludmila : Děkuji a stále prosím o modlitby za Boží ochranu před Zlem pro milovaného manžela, za dar víry, pokoje a obrácení pro rodinu a za zdar pro kmotřenku a její rodinku. Děkuji.
Za to se modlím
Mária : Prosím o modlitby za Matúška ktorý ma vážne zdravotne problémy má len 24 rokov .Srdečne Pán Boh aplať
Za to se modlím
Zuzana : Pane, prosim Ta, vyslys moju modlitbu.
Za to se modlím
Maria : Prosím o modlitby za zosnulu mamicku Mariu 1.výročie umrtia a o modlitby za otca aby ho pan vymamil od pitia aby uz nepil pane pomoz pan boh zaplat za uprimne modlitby
Za to se modlím
Mária : Prosím o modlitby za Lukáša. ďakujem
Za to se modlím
Marta : Prosím o modlitby za celú moju rodinu, za zdravie, vieru a pokoj. PBZ
Za to se modlím
L : Prosím Pane, ujmy sa nás, odovzdávam Ti celý zajtrajšok i celý ž JiM, JiMR, znič všetkých našich nepriateľov. Daj nám dary svojho ducha, ved a riad ho i mňa. Ujmy sa J, JO, PK, S, J, M a NR. Zvolávam celé nebo, pomôžte prosím. Za božiu pomoc, ochranu, pokoj, lásku, úctu a dôveru. Pane, osláv sa. Nech sa vo všetkom deje Tvoja vôľa. Nech Vás Pán žehná drahé sestričky. Z celého srdca dakujem. PBZ
Za to se modlím
Vdacna : Pane, dovol mi podakovat sa za vsetky modlitby, ktore vykonali ludia tejto komunity. Vdaka z celeho srdca za Teba, za mamku Boziu a za vsetkych obetavych, ktori svojimi modlitbami pomahaju niest bremena ostatnych. Z celeho srdca dakujem.
Za to se modlím
Ivka : Prosim za moju mamu. Je slaba, straca vieru, trapia ju mnohe choroby. Dakujem.
Za to se modlím
bohuznama.B. : Prosím o modlitby za mňa a môjho partnera D., za vyriešenie problémov a uzdravenie vzťahu. Zo srdca ďakujem.
Za to se modlím
Bohuznama : Prosim o modlitby za moje dusevne a telesne uzdravenie. Trpim strachom, depresiami, chorobou srdca. Ach, Pane, zmiluj sa nado mnou...
Za to se modlím
Monika : Vrúcne prosím o modlitby za moju mladú 22 ročnú kamarátku,ktorej pred 2 mesiacmi diagnostikovali onkologické ochorenie v poslednom štádiu,lekár jej dával týždeň života a ona tu stále je. Úžasná,mladá ,skromna,a inteligentná mladá zena,plná energie. Veľmi vás prosím o modlitby,povzdychy,,,,Bohu je všetko možné,,,lekár lieči,ale Boh uzdravuje,,,,Pane,osláv sa,,,ty sám si povedal,proste a dostanete,preto Pane,prosím,urob zázrak,,,,
Za to se modlím
Anna : Prosím o modlitbu za môjho synovca Petra, za jeho uzdravenie a vyriešenie jeho vážnych problémov. Ďakujem.
Za to se modlím
bohuznáma : Prosím o modlitby za sesternicu Hanku a jej manžela,ktorí sú v ťažkom zdrav.stave,aby ich Pán uzdravil ,tiež uzdravenie vzťahov v našej rodine.Vrúcna vďaka.
Za to se modlím
DK : Volám na Teba Pán môj, pomôž mi, daj mi múdrosť, aby som konala čo sa tebe páči. Ved ma po ceste, po ktorej mám ísť. Pomôž mi, neviem ...., pomôž mi Ti dôverovať. Žehnaj a chráň J, M i našich milovaných B a S, R pred zlým. Všetko je v Tvojich rukách.
Za to se modlím
Další

  Vyhledávání





Site de Glance-L-nails by Lucie Kubisova, styliste ongulaire diplômée chez Magnetic Nail Academy, prestigieuse marque de Hollande. Déja plus de 4 ans d'expérience comme styliste ongulaire.


Statistiky

  Legenda o Palladiu
Zveřejněno : 2007-07-06 09:37:23
Přečtení : 7133
...Oře sedlák Jíra již své pole. Náhle se něco pod rádlem zatřpytí. Co to asi je? Sedlák zvedá podivný kovový předmět. Dobrý Bože, vždyť je to obraz! A na něm vytepána postava Matky Marie, chovající svého syna! Zázrak!...
Svatý Václav přijímá posvátný mariánský obraz od své babičky


Nad Tetínem se probouzí den. Opožďuje se za kněžnou Ludmilou. Ta již mnoho hodin bdí na modlitbách před posvátným obrazem, který jí věnoval arcibiskup Metoděj. Připomíná jí největší dar, jaký jen může člověk obdržet, dar víry prostřednictvím křtu svatého. Ano, po této svátosti věnoval arcibiskup Metoděj české kněžně Ludmile, dojat její láskou k našemu Pánu, Ježíši a láskou k jeho přesvaté Matce, svůj poklad. Mnohá léta ho provázel na jeho apoštolských cestách. Jeho, ale také bratra Cyrila. Dva nerozlučné věrozvěsty, kteří přinášeli radostnou zvěst mnoha národům.




Z korintského bronzu byl vytepán ten malý obrázek, hlásající dvě přesvatá jména, Ježíš a Maria. Z Říma ho přinesl poutník, tatínek Cyrila a Metoděje. Byl to dar pro zbožnou manželku. Když Cyril a Metoděj odcházeli ze Soluně na svou věrozvěstskou pouť, kromě požehnání na cestu věnovala jim maminka i svůj milovaný obraz. Kdo by vás mohl, moji drazí chlapci, lépe provázet a ochránit, než ta dvě přesvatá jména, Ježíš a Maria. A jejich symbolem je tento obrázek. K těm se vždy utíkejte o pomoc. Jejich jmény i na nás, své rodiče, modlitbou vzpomínejte. Se slzami loučení opouštějí věrozvěstové své město, aby, nesouce radostnou zvěst, plnili příkaz svého Pána a Mistra. Když Metoděj ve Staré Boleslavi křtil knížete Bořivoje a kněžnu Ludmilu, dojat zbožností a láskou této paní, věnoval jí jako křestní dar svůj poklad. Obrázek jeho maminky obdržela jiná maminka.





Z korintu obraz vytepán, kněžně Ludmile při křtu dán.

Cti ho, kněžno, biskup velí, ty a s tebou národ celý.

Uctívá kněžna Ježíše a královnu nebeské říše,
děti víře vyučuje, o duši, tělo pečuje.





Se slzami v očích povstává klečící kněžna. Ještě se s láskou zadívá na svůj milovaný obraz a zamíří k oknu. Dnes má přijet na Tetín se svým sluhou Podivenem její vnuk Václav. Pro požehnání do dalšího života si přijede. Včera slavně nastoupil na český knížecí stolec. Za vnoučka a jeho budoucnost se kněžna modlila téměř celou noc.


Slavnostně znějí uvítací fanfáry nad Tetínem. Obličej kněžny, zatížený starostmi, se rozzáří. Dva jezdci rychle projíždějí otevřenou branou. A již spočinul milovaný vnuk v náručí své babičky. „Co já se na tebe, babičko moje, natěšil!“ „Já také, hochu. Ale rychle se občerstvěte a trochu odpočiňte, než navštívíme ranní mši svatou. Bude pro mě, ale i pro tebe velmi důležitá.“ Zvon svolává obyvatele Tetína na ranní mši. Též Ludmila, Václav a Podiven směřují do kaple. Ludmila nese v hedvábí zabalený jakýsi předmět, Podiven vak. Slavně proběhla mše svatá k poctě nového českého knížete Václava. Po ní předstupuje babička s vnukem před oltář. Kněžna slavnostně odhalí hedvábí, které ukrývá vzácný poklad, obrázek věnovaný jí biskupem Metodějem. Předává ho Václavovi se slovy:




„V úctě obrázek ten vždy měj! Modlitbou na mě vzpomínej.
Pečuj o lid a českou zem, na věky buď příkladem všem!“





Vybírá věci uložené ve vaku. Jsou to bohoslužebné předměty, ze zlata a stříbra. Ze zlatých a stříbrných bůžků a skřítků české kněžny nechal je od moravských umělců zhotovit biskup Metoděj. „Přijmi je, můj drahý vnoučku, pro kostely, které v budoucnosti postavíš. V nich se bude náš český lid učit úctě a lásce k Bohu, ale i k sobě navzájem.“ S pohnutím a díky přijímá Václav babiččin požehnaný dar. Obraz již neklade do hedvábí, ale do závěsné taštičky z nejjemnější jelení kůže. I na tuto potřebnou věc babička pamatovala. Bude ho nosit na svém srdci, tak jako biskup Metoděj. A bohoslužebné nádoby naplní chlebem a vínem. Svou prací na poli a vinohradu je naplní. Rukama a srdcem kněze, modlitbou zbožného lidu, stanou se pokrmem spásy. Tělem a Krví Kristovou.





Moudře vládl kníže Václav, závistivě sledován svým mladším bratrem Boleslavem a nenávistí pohanských kněží a vladyků.
Na slib nezapomněl. Jen smrt ho mohla odloučit od babiččina daru. Měl stálé místo na jeho srdci. Při státnických akcích na praporci. Sám se svým věrným sluhou obilí sel, žal, zrno drtil na mouku a pekl posvátné hostie. Sám pěstoval vinnou révu, hrozen měnil na víno. Plodem své práce v nových kaplích a rotundách plnil posvátné nádoby své babičky. Pečoval o lid a českou zem, osvobozoval vězně, vykupoval otroky. Vyhýbal se ozbrojeným střetům. Bylo-li to nezbytné, vyzval svého protivníka, aby oni jediní spolu bojovali a šetřili tak svého lidu. V české zemi se rozhostil mír, klid a pořádek.


Jen bratr Boleslav klidu nenašel. Ani jeho bojechtiví vladykové. „Boleslave, ty buď naším pánem a vládcem! Bojem a kořistí rozmnožíme hojně naše bohatství. Co je nám po nějaké lidské chátře!“ Tak uvažovali bezbožní vladykové tenkrát, tak uvažují mnozí i dnes.





Boleslav podlehl jejich svodům. Zve Václava do svého sídla Staré-Boleslavi, kde bratra se svými pohanskými kumpány zákeřně vraždí. „Bůh ti odpusť, bratře“ byla poslední Václavova slova. „ A teď rychle na koně, Boleslave, a na pražský hrad! Čím dříve budeš prohlášen knížetem, tím lépe pro tebe i pro nás!“ Boleslavova družina s větrem o závod pádí ku Praze. „Stát!“ Zavelí náhle Boleslav. „Zpět do Boleslavi! Zapomněli jsme z Václava sundat jeho talisman, který nosil stále u sebe. Přinášel mu úspěch ve vládnutí. Ten rozhodně chci! I mě bude přinášet úspěchy. Zpět do Boleslavi pro něj!“ Vrahové se vracejí, aby z prsou Václavových uloupili posvátný obraz Metodějův, Ludmilin i jeho. Již zastavují u zkrvaveného těla mučedníkova. „Rychle ho vezměte a potom co nejrychleji do Prahy!“ Marně hledají jeho obraz. Na jeho prsou není! Jen hojně krví jsou zalita. To věrný služebník Podiven s úctou béře obraz z pánových prsou. Běží s ním do lesa a tam, kde je dnes chrám Panny Marie nanebevzaté, jej tesákem zakopává. Hrozný vztek přepadá Boleslavovu družinu. Hněvsa zahlédne Podivenovy stopy. Určují je kapky Václavovy krve, stékající z obrazu. „Rychle za ním! A vemte psy!“ Podiven se vzdaluje od místa zakopání. Již tolik nespěchá. Úkol splnil. Vrahové obraz nedostanou. Jaký život ho čeká bez milovaného pána. „Ha tam je! Stůj, ty pse! Kde máš obraz svého pána? Mluv! Teď bude patřit jinému pánu!“ „Nemám ho. A nikdy neprozradím, kde se nachází!“ „Uvidíme, až ti hodíme smyčku kolem krku.“ Výhrůžku plní. Podiven však ani se smyčkou kolem krku obraz nevydá. Vrahové se chystají ke druhé vraždě. „Tam na ten strom ho pověste!“ Zemřel Podiven nedaleko svého pána a posvátného obrazu. Dnes stojí na tom místě jeho kaple. Vrazi uhánějí ku Praze bez obrazu. Nedostal se do jejich krvavých rukou. „Bude moje vláda bez tohoto posvátného obrazu šťastná? Moje a mých potomků?“ Tak uvažoval Boleslav ten den i celý svůj život.





Je jaro roku 1160. Sedlák Jíra prohlíží rozsáhlou mýtinu. Včera odstranili poslední pařez. Úrodná půda Polabí se o kus rozrostla. Tak se děje i na mnoha jiných místech. Lesy ustupují polím. Pán dává českému lidu úrodná pole. Važme si tohoto daru my, i naši potomci. „Zítra mýtinu zorám.“ Oře sedlák Jíra již své pole. Jak ta půda nedávným deštíkem navlhlá voní! Náhle se něco pod rádlem zatřpytí. Co to asi je? Sedlák zvedá podivný kovový předmět. Dobrý Bože, vždyť je to obraz! A na něm vytepána postava Matky Marie, chovající svého syna! Zázrak! Pokleká, drže obraz před očima. Jeho ústa pronášejí modlitbu díků. Přerušuje orbu a běží k boleslavským kněžím. Udiveni, všichni poklekají, chválíce Krista a jeho Přesvatou Matku. V dalších staletích pak statisíce před ním pokleknou. Obrázek je umístěn na prozatímním sloupku v místě vyorání. Událost se rychle roznesla po široširém okolí. Přicházejí davy lidu, pějí písně, modlí se a volají. „Tys naše Matka! Tys naše ochránkyně a pomocnice. Ježíše a Tebe budeme ctít my i naši potomci navěky!“


Poutníků stále přibývalo. Postavila se kaplička, potom kostel a nakonec chrám. V něm je označeno místo vyorání obrazu. Roku 1609, v srpnu, pomáhá Václavův obraz zachránit naši katolickou církev, ohroženou protestantskou záplavou z Německa. V ten čas provolává náš lid obraz Palladiem země české, t.j. ochráncem země české.



Roku 1648 sídlilo Palladium v Praze. Pražené takto povzbuzeni úspěšně brání Prahu proti třem švédským armádám generálů Konigsmarka, Wittenberga a Karla Gustava. Studenti a všechen pražský lid se postavil proti zkušeným a vycvičeným švédským žoldnéřům. A zvítězili! (Bojovalo se od července do listopadu 1648.) Je zajímavé, že Praha roku 1620 po bitvě na Bílé hoře, daleko lépe k obraně připravená a vším potřebným opatřena, se hanebně vzdává nepříteli na milost. A to byl již listopad, počátek zimy. Co by asi tak promrzlá císařská vojska pod Prahou si počala? Jistě by je zima donutila od Prahy odtáhnout. To samé se odehrává 11. listopadu roku 1631 za podmínek hodně podobných. Také se nebránila a vzdává se na milost a nemilost Sasům.


A roku 1648? Z poloviny dobyta Švédy, kteří dobyli Hradčany a Malou Stranu, se brání! A jak!!! Tři měsíce brání pražský lid a studenti Prahu. Pod Prahou krvácejí dvě zkušené švédské armády. A když přitáhla ta třetí, nejlepší, které velel sám Karel Gustav, Prahu nedobyl. Palladium bylo tenkrát v Praze u kardinála Harracha, blahé paměti. Praha nepadla Švédům do rukou. Jen na Hradčanech získali velkou kořist. A jejich slavné armády velkou hanbu.



Palladium dále bdělo a bdí nad naší českou zemí. A pomáhá nám. Roku 1938, v září, náš národ opuštěný a zrazený přáteli a spojenci vyzvedá obraz ve Staré Boleslavi, nese ho Prahou, prosí Pána Ježíše a jeho Matičku o ochranu naší země a národa. Hrozilo tenkrát vyvraždění našeho lidu ve válce s daleko silnějším Německem. Národ nese Palladium z Vyšehradu na Staroměstské náměstí a do Týnského chrámu.


Všichni nás opustili a zradili. Pane, smiluj se nad námi, Matko naše, ochraňuj nás! Průvod prochází kol sochy svatého Václava. Kníže náš svatý, nedej zahynouti nám, ani budoucím. V Týnském chrámu trůní naše posvátné Palladium. České děti zaplňují chrám i Staroměstské náměstí. Ježíši, ochraňuj naše maminky a otce. Matičko naše, oroduj za naši Prahu a vlast.


Svět na radiových vlnách s dojetím naslouchá těmto prosbám. Svět a Bůh naslouchají prosbám Čechů, ale i slavnostním maršům, projevům a hrozbám z Norimberka. (Jedna část německého národa tam v září roku 1938 oslavovala svého vůdce Adolfa Hitlera, druhá část ve svých domovech s obavou hleděla do budoucnosti.) Svět slyší tu hrozbu Hermana Goringa: „Srovnám těm českým ubožákům Prahu se zemí, i když je to krásné město!“


Naslouchá i Bůh. Neopustil český národ. Zanedlouho vypukla druhá světová válka. Nevyhnula se ani těm zrádným spojencům. Pot, krev a slzy se nastěhovaly do Francie i Anglie. Pán vyslyšel prosby svých maličkých ubožáků. Český národ zůstal zachován.


Nezapomeňte na tuto historickou zkušenost, děti! I dnes za svoji vlast a národ proste a Pánu Bohu modlitbou úctu a dík vzdávejte. Vždyť Ježíš a Maria jsou vašimi nejlepšími přáteli a ochránci.







Dodatek
Kdys kostely, kapličky a zvonice v podvečerní čas rozhoupaly své zvony. Jejich velebný hlas - klekání - naplňoval široširý kraj. Zbožný český lid poklekal a modlitbou chválil Pána Boha. Dnes zvony málokde uslyšíš. Snad ještě v podvečerní hodinu na Staroměstském náměstí. Běžte si, děti, poslechnout ten zvon, klekání. Je to krása. A připojte se k němu. Chvalte našeho Pána spolu se zvonem.
Hlas zvonů nad našimi městy, prosící o modlitbu, klekání, již mnohde umlknul. Dnes slyšíme jiné. Zkoušky sirén táhlým tónem zní nad krajinou. Nedopusť, Pane Bože, aby se ten táhlý tón změnil v kolísavý, hlásající blížící se smrt.

Kdo do jedné minuty po zaznění sirény, hlásající letecký útok, se zamyslí nad svým životem, lituje upřímně svých hříchů, pomodlí se Otčenáš a poprosí Pána Boha slovy: „Pane, ochraňuj nás, hyneme“, získá v případě smrti mnohá odpuštění. Tak mluvily nápisy v protileteckých krytech v období Protektorátu Čechy a Morava.

Dnes znějí nad našimi městy každou první středu sirény táhlým tónem. (Za protektorátu takto bylo oznámeno, že letecký poplach končí.) Dnes však nikdo neví, proč se tak děje a jaké jiné tóny dají sirény v případě opravdového nebezpečí. Nevěděla to ani paní Jílková, uvádějící v televizi známý „Kotel“. Většinou se to omlouvá tím, že to jsou zkoušky poplašného zařízení pro případ ekologické havárie. Může být. Ale co ty stovky a tisíce nosičů atomové zbraně na obou stranách? V případě jejich nasazení změnil by se ten táhlý tón v kolísavý jako ve válce? To nikdo neví.


Ale co potom dělat? Já však předpokládám, že by nastala ohromná panika, jaká se nedá popsat. Potom by bylo nejlépe rozpomenout se na to počínání z období protektorátu. Co jiného bychom mohli dělat? Jen ztrnule čekat, jako ti středověcí mučedníci, čekající na svou smrt.


Maminky, naučte svoje děti a neumíte-li, také sebe, modlitbám! A pokud to víte, vysvětlete jim, co je to hřích. Protože dnes je snad všechno dovoleno. Desatero přikázání Boha? Kdo to dnes zná? Ale desatero stále platí! A neznalost se neomlouvá. Každý z nás to jednou pozná.



Karel Poláček: „Vždy jsem se smál středověkým umělcům, jak ztrnule na svých obrazech znázorňovali církevní mučedníky. Když jsem však viděl v koncentráku ty davy jdoucí na smrt, poznal jsem, že nikdo neuměl vyjádřit bolest duše a těla jako oni. Viděl jsem tutéž ztrnulost. Co mohli chudáci dělat?“


Pozn.: Spisovatel Karel Poláček zahynul v nacistickém koncentračním táboře Osvětim, v roce 1944.