17.4. Svatý Inocenc I., papež 402 - 417, svátek také 12.3
Žil v 4. - 5. století. Po smrti papeže Anastazia I. byl jednomyslně zvolen jeho nástupcem a je jedním z nejvýznamnějších papežů prvních století. Byl to velmi energický a aktivní muž, a vysoce nadaný vůdce, který obdivuhodně naplnil povinnosti svého úřadu.
Napsal několik mimořádně důležitých církevních dekretů, mimo jiné potvrdil rozhodnutí afrických biskupů, odsuzujících pelagianismus, psal biskupům ohledně svěcení duchovenstva nebo o celibátu, že kvůli svému posvátnému úřadu by kněží neměli plodit děti. Všechny tyto dekrety a výnosy potvrdil výrokem, který se pak nesl staletími :"Roma locuta, causa finita est." (Řím promluvil, záležitost je ukončená). Obecně vlastně ustanovil, že všechny církve by měly ve všech záležitostech následovat církev římskou.
Když byl patriarcha Jan Zlatoústý na tzv. "dubové synodě" r. 403 sesazen svými oponenty a potom poslán císařem do vyhnanství, zasazoval se Inocenc důrazně o jeho návrat, ale neúspěšně. Poslali si vzájemně několik dopisů, jejichž obsah je dodnes zachován.
Za Inocencova pontifikátu byl Řím obléhán vojskem visigótského krále Alaricha a papež se odebral k císaři Honoriovi do Ravenny dojednat mezi nimi mír . Zrovna v době, kdy byl papež mimo Řím, Alarich město dobyl a vyplenil. Životopisec Orosius to považuje za Boží řízení a srovnává Inocence se starozákonním Lotem, kterého Bůh vyvedl ze Sodomy, těsně předtím, než byla zničena.
Inocenc zemřel 12. března 417. Pohřbili ho v basilice nad Pontianovými katakombami a brzy po smrti byl uctíván jako svatý.
Atributy :
anděl, který mu přináší korunu.
Podle1., 2. aj.
17.4. Svatý Inocenc I., papež 402 - 417, svátek také 12.3