Leden  Únor  Březen  Duben  Květen  Červen  Červenec  Srpen  Září  Říjen  Listopad  Prosinec  
Abc svatých

       Říjen

1.   2.   3.   4.   5.   6.   7.   8.   9.   10.   11.   12.   13.   14.   15.   16.   17.   18.   19.   20.   21.   22.   23.   24.   25.   26.   27.   28.   29.   30.   31.

1. říjen

1.10.   Svatá Terezie z Lisieux
Žila v 19. století."Mým povoláním je láska!" volávala Terezie.
"Ježíš! Chtěla bych ho tak vroucně milovat,
milovat tak, jak ještě nikdy nebyl milován...

"Kéž mi dá lásku bez mezí, bez hranic!Chci
stůj co stůj získat palmu, ne-li krví, aspoň láskou."

"Věda lásky! Nežádám si nic, než této vědy...neboť
nemám jiné touhy, než milovat Ježíše až k šílenství."

Svatá Terezička se narodila jako poslední z devíti dětí manželům Martinovým. Toužila už od dětství stát se řeholnicí jako její starší sestry. Nakonec se jí to v 15 letech podařilo, i když to bylo vyjímečné. Byl do toho zasvěcen i tehdejší papež Lev XIII. a musela mít zvláštní povolení od biskupa. Sestry v klášteře jí moc nerozuměly, myslely si, že je domýšlivá a pyšná. Přitom Terezie, která navenek působila klidně a vyrovnaně, trpěla po celý život stavy úzkosti. Byla často mučena myšlenkou, že ji Bůh opustil. Vždy znovu však uměla odolávat i nejsilnějšímu pokušení. Někdy byla přesvědčena, že je odsouzena k zatracení. Přesto se zcela odevzdávala Kristově lásce. Jejím heslem bylo: "Všechno je milost".
Když jí bylo asi 20 let, uložila jí sestra Pavlína, která se mezitím stala převorkou, psát vzpomínky z dětství. Vznikla tak "Historie jedné duše" a kromě toho Pavlína zaznamenala i některá její slova. Je to poselství lásky. "Bez lásky,"píše,"jsou všechna, i nejskvělejší díla pouhé nic; ne,ne, Ježíš nežádá velkých činů, nýbrž jen oddanost a vděčnost". Ví, že "Ježíš touží vstoupit do našeho srdce" a že "i nejmenší úkon čisté lásky prospívá církvi víc, než všechny ostatní skutky dohromady". A blízko smrti praví "Nikdy jsem nedala Bohu nic jiného než lásku".
Karmelitský řád žádá po řeholnicích tvrdou kázeň: manuální práci bylo vyhrazeno 5 hodin, chórové modlitbě a rozjímání šest a půl, osvěžení a soukromému zaměstnání čtyři hodiny, cvičení novicek půl, jídlu hodina a třičtvrtě, spánku šest až sedm hodin. Její křehké zdraví nakonec nesneslo tvrdý život karmelitek; o Velikonocích 1896 kašlala krev, za rok ji přenesli na ošetřovnu a tam zemřela. Se svým vnitřním utrpením, k němuž se přidala také tuberkulóza, se chtěla obětovat za hříšníky světa.
Už v roce 1925 byla prohlášena za svatou. Město Lisieux se stalo poutním místem Západu a v roce 1929-1954 tam byla postavena bazilika, v níž leží sv. Terezie ve skleněné rakvi a proudí sem statisíce poutníků.
Další obrázky a životopis, 63 obrázků svaté Terezičky.
Je patronkou :
Francie, Austrálie, misií, misionářů, karmelitek; pilotů a posádky letadla nebo raketoplánu; nemocných AIDS, tělesně nemocných, proti nemocem, proti zvracení, proti tuberkulóze a nemocných tuberkulózou; květinářů a pěstitelů růží; při ztrátě rodičů; obnovení náboženské svobody v Rusku;
Atributy:
Na obrázcích bývá Terezie znázorňována často s růžemi, protože před svou smrtí slíbila, že bude z nebe sypat růže.
Nahoru
1.10.    sv. František Borgiáš

František de Borgia se narodil 28. října 1510 na hradě v Gandíi ve Španělsku jako syn vévody z Gandíe a Jany z Aragonie. Pochází ze slavné katalánské rodiny Borgiů. (Jeho pradědeček byl papež Alexandr VI.) Matka mu brzy zemřela a byl vychován u svého strýce, arcibiskupa v Zaragoze. V 17 letech vstoupil do dvorní služby císaře Karla V. a jeho mladé a krásné manželky Izabely. Karel V. vládl ve Španělsku od r. 1516, po smrti svého dědečka Ferdinanda Aragonského. Byl nejmocnějším habsburským panovníkem, v Římě byl korunován římským a německým císařem. František de Borgia byl jeho oblíbeným dvořanem a královna Izabela ho zasnoubila se svou dvorní dámou Eleonorou de Castro. Manželství bylo šťastné a narodilo se jim osm dětí.

V roce 1539 zemřela krásná císařovna Izabela. Vévoda František dostal za úkol přepravit rakev s jejím mrtvým tělem z Toleda do Granady, kde měla být pochována v královské hrobce. Izabela nechtěla být po smrti balzamována, a František musel před slavnostním pohřbem všem příbuzným a úředníkům dosvědčit a přísahat, že v rakvi leží skutečně ona. Cesta trvala sedm dní. Po příjezdu otevřeli rakev. Tělo se již rozkládalo a v místnosti byl takový zápach, že služebníci odmítli zůstat a utekli. Spěšně odešli i dvořané a ostatní. Jen František zůstal a do hloubi duše otřesen přemýšlel o tom, jak marné je v lidském životě starat se o oblečení, o zábavu, o krásné tělo a tvář, o slávu a bohatství. Vše pomine a nikdo se nebude uctivě uklánět a vyvyšovat se, že je ve službě císařovny. František prožil obrácení a rozhodl se, že bude žít jinak. Chtěl sloužit Bohu a vstoupit do kláštera. Předsevzal si, že pokud přežije svou manželku, opustí život u dvora a stane se řeholníkem. Přispělo k tomu i kázání kněze Jana z Avily, které měl při pohřbu císařovny. Mluvil o marnosti světských věcí a důležitosti připravovat se na život po smrti.

Císař Karel V. brzy po smrti císařovny jmenoval Františka de Borgiu místodržitelem Katalánie. Do kláštera tedy nemohl vstoupit. V Katalánii vládl spravedlivě. U některých nebyl oblíben, protože bojoval proti svévolnému chování šlechticů a úředníků. Staral se pečlivě o poddané a přísně trestal loupežníky. Žil s rodinou a když jeho manželka onemocněla, modlil se vroucně za její uzdravení. Jednou jakoby slyšel vnitřní hlas.“ Chceš-li, aby tvá choť déle žila, budiž vůle tvá, ale prospěšno to nebude ani jí ani tobě. “ A tak se František modlil: „Bože můj, staň se vůle tvá. … Všecko kladu k tvým nohám a odevzdávám se do tvých rukou. Nalož s námi, jak chceš.“ V roce 1546 Eleonora zemřela.

František ještě čtyři roky vládl v Katalánii. Již předtím si udělal v tajnosti exercicie (několikadenní duchovní cvičení) v jezuitském řádu u sv. Ignáce z Loyoly a po smrti své manželky do řádu tajně vstoupil. Musel však uspořádat své vládní záležitosti a zaopatřit své děti. Své tituly a statky předal svému nejstaršímu synu a ostatní zabezpečil.

V roce 1550 opustil světský život a vstoupil do kláštera. Za rok potom přijal kněžské svěcení. Působil ve Španělsku a Portugalsku, kde úspěšně kázal, a od r. 1554 z pověření Ignáce z Loyoly tuto provincii spravoval. V r. 1561 byl pozván do Říma a za čtyři roky byl zvolen třetím řádovým generálem jezuitů. Za něho se Tovaryšstvo Ježíšovo uchytilo především ve Střední a Jižní Americe. Jezuité tam zakládali školy, žili s vesničany, učili je hospodařit a pomáhali jim bránit se před vojáky a nelítostnými, chamtivými Evropany, kteří chtěli zbohatnout a domorodce nepovažovali za lidi.

V r. 1571 si Františka de Borgiu vybral papež Pius V., aby ho doprovázel na jeho cestě po evropských městech. František byl podnikavý, rozhodný, ale též laskavý a šlechetný a předcházela ho již pověst světce. Po cestě se shromažďovaly zástupy lidí, toužících ho vidět. Cesta byla velmi únavná. František onemocněl a za několik dní po návratu do Říma zemřel. Bylo to 1.října 1572. Je pohřbený v jezuitském kostele v Madridě. Za svatého jej prohlásil papež Klement X. v roce 1671.
Je patronem : proti zemětřesení.
Atributy : Bývá znázorňován v řeholním hábitu, u sebe má knihu, umrlčí lebku, vévodský klobouk nebo korunu. V Praze na Karlově mostě je sousoší sv. Františka Borgiáše z r. 1710, směrem k Národnímu divadlu, mezi sochami sv. Kryštofa a sv. Ludmily. U nohou světce vlevo je sedící anděl s obrazem Panny Marie s Ježíškem a vpravo stojící anděl s obrazem monstrance. Na podstavci sochy vpředu je lebka s korunou na hlavě a s žezlem v ústech.
Zdroj : Rudolf Schikora: Naše světla, Schauber-Schindler: Rok se svatými, Donald Attwater: Slovník svatých,
www.jezuite.cz, www.pragensia.tiscali.cz, www.pis.cz, Wikipedia
Sestavil : Marielit


















Alter-eko s.r.o - Tepelná čerpadla, solární kolektory, fotovoltaické solární panely (články), vodní elektrárny, větrné elektrárny - montáž, prodej, ceník, reference.