prosinec
14. prosinec
14. 12. Svatý Jan od KřížeŽil v 16. století ve Španělsku. Původně se jmenoval Jan de Yepes. Ve dvou letech mu zemřel otec. Matka, Jan a ještě dva sourozenci se přestěhovali za lepší prací do Mediny del Campo. Jan později pracoval jako ošetřovatel v nemocnici a zároveň studoval na jezuitské koleji. Když zakladatel nemocnice viděl, jaký má Jan zájem o knihy a o křesťanství, zaplatil mu teologické studium s tím, že bude v jeho nemocnici duchovním.
Jan však viděl svou životní cestu jinak a v jednadvaceti letech vstoupil ke karmelitánům. Brzy se stal knězem. Život v karmelitánském řádu se mu zdál málo přísný a už chtěl přestoupit ke kartuziánům, když se setkal s Terezií z Avily. Ta se sama zabývala zakládáním a reformováním klášterů a nabídla mu, aby zůstal a založil přísnější karmelitánský klášter.
Tak Jan v roce 1568 s ještě jedním druhem založil klášter bosých karmelitánů v Duruelu, kde přijal jméno Jan od Kříže. Byl dobrým organizátorem. Brzy se o něm rozšířily zprávy a začali přicházet žáci ze všech stran. Za tři roky se Jan stal zpovědníkem v kášteře v Ávile, kde byla Svatá Terezie z Avily právě jmenována převorkou. Po pěti letech jeho služby ho velmi chválila, oceňovala jeho vzdělání, moudrost a velké zkušenosti a nazývala ho"nebeským a božským mužem".
Začaly ale růst rozdíly a spory mezi bosými a ostatními karmelitány, které vyústily až v Janovo uvěznění. Ve vězení, kde byl devět měsíců, napsal Jan od Kříže své nejkrásnější mystické básně. Napsal osm písní líčících blaho duše sjednocující se s Bohem - Výstup na horu Karmel. Následovala Temná noc, kde popisuje cestu ke kontemplativní modlitbě přes noc smyslů a noc ducha a Duchovní píseň, která vychází ze starozákonní Písně písní. Dále napsal soubor Pramen lásky žhavý , dopisy a naučné spisy.
Přes mnohá protivenství se však obnova klášterů úspěšně šířila, Jan od Kříže spolu s Terezií z Ávily reformovali nebo založili společně šestnáct ženských a patnáct mužských klášterů. Jeptišky a někteří karmelitáni se ochotně podrobovali přísné řeholi. Zastánci mírnější karmelitánské větve však proti Janu od Kříže neustále brojili, až se jim podařilo zbavit ho všech hodností v řádu. Byl poslán jako prostý mnich do kláštera v Peňuele. V roce 1591 vážně onemocněl a byl proto přemístěn do kláštera v Ubedě. Tam byl jemu nepřátelsky nakloněný představený, který mu neposkytl téměř žádnou péči a nakládal s ním pohrdavě a krutě. Tři měsíce trpěl Jan v bolestech, než ho konečně vysvobodila smrt. Za dva roky potom byl karmelitánský řád definitivně rozdělen na mírnější větev a na přísnější bosé karmelitány.
Je patronem :
mystiků, teologů-mystiků, španělských básníků, kontemplativních osob a kontemplativního života.
Podle 3., 7. a knihy Wilfrida Stinissena Cesta vnitřní modlitby (Karmelitánské nakladatelství 1995)